Medsport Medsport
Nacházím se: Domovská stránka / o MEDsportu / Napsali o nás

Napsali o nás

RUNGO.cz: Podpatky - „libůstka“, která vám může rozbít celé tělo - 20. dubna 2015

 

Běžkyně a podpatky?
Názor podiatra
 
Stoj, chůze a běh jsou základními činnostmi člověka. Pro každého z nás jsou specifické a unikátní. Podpatky jsou vynálezem mužů, kteří si chtěli zvýšit svoji důstojnost a prestiž. Nyní jsou naopak doménou žen, jimž je navrhují většinou muži. „Ženy nosící vysoké podpatky se všemi anatomickými a biomechanickými hříchy pro tělo by neměly náhle přezout nohy do placatých minimalistických běžeckých bot a polykat jarní kilometry. Hrozí zde totiž okamžité riziko obrovského přetížení Achillovy šlachy, přetížení lýtka a přetížení páteře,“ vysvětluje  Miroslav Havrda , první viceprezident České podiatrické společnosti. 
„Většina firem, které vyrábějí sportovní obuv, ale počítají i s takovými ženami a nabízejí běžeckou obuv s vyšší patní částí,“ dodává účastně a potvrzuje tak moji nesmělou myšlenku, že se bot s podpatky vzdávat nemusím, pokud jsem rozumná a kupuju si boty s vyšším dropem. 
„Současně by měla žena nosící vysoké podpatky připravit své nohy na běh protahováním Achillovy šlachy a mobilizováním metatarsů a prstců. Také by při nákupu běžeckých bot měla uvážit, zda si nekupuje příliš široké boty na příliš úzkou nohu,“ vysvětluje doktor Havrda. Pokud je noha v chybném postavení, existují systémy bot, které nohy nastavují do antipronace nebo antisupinace. 
„Nejčastěji jsou prodávány boty s neutrálním nášlapem, ale pokud chce žena poradit a pomoci, může se obrátit na specializovaný obchod nebo se svěřit podiatrovi, který dokáže vyšetřit typ nohy i stav nožních kleneb na podoskopu. Vyšetření pohybu na pohyblivém páse nebo dokonce snímáním tlaků chodidel při stoji, chůzi a běhu zajistí optimální nastavení nohy i rozložení tlaků chodidla na podložku.“ Havrda doporučuje aktivní přístup při nákupu bot a ujišťuje mne, že vyškolený prodavač i podiatr mi poradí s výběrem správného běžeckého obutí, i když hodlám zbytek života pobíhat v loubutinkách na jehlách.
Miroslav Havrda - podiatr
Boty dolů! Ať nemáme velké hlavy a zakrnělé nohy. Tak zní výzva
 
Spojil dvě vášně: medicínu a sport. Lékař 
z Hradce Miroslav Havrda však z těchto dvou „disciplín" vybral ještě jednu podmnožinu, péči o nohy. A stal se z něj propagátor chození bez bot.
Pod stolem v ordinaci má dřevěnou hračku, která vypadá trochu jako dřevěná rohožka. Sundá si pantofle a přejede si po ní několikrát nohama.
„Skvělá věc," říká lékař Miroslav Havrda. „Je to přístroj na reflexní masáž nohy. Ta posiluje svaly, stimuluje vnitřní orgány, ale taky člověk osvobodí, když je naštvanej. Je to i  otázka duševní hygieny," upozorňuje propagátor chůze bez bot v rozhovoru, jenž je dalším dílem seriálu Zajímaví lidé Hradecka.
Vedle stojí přístroj za tři čtvrtě milionu, který pomáhá diagnostikovat pacientovy potíže s nohama. Jak došlapuje, jak je stabilní, jak chůze ovlivňuje jeho tělo…
Proč by měli lidé chodit bosi?
Lidská noha degeneruje. Máme sedavý způsob zaměstnání i přepravy. Sedíme u počítače a v  autě . Když to přeženu, tak za miliony let budeme mít velkou hlavu, břicho a zakrnělé nohy, které nebudeme umět používat. Pak to doháníme sportem. Jenže kolo, kolečkové brusle – to je jiný pohyb, navíc lidé nosí speciální boty a hrozí jim zranění.
A proti tomu nám chození bez bot pomůže?
Je to přece přirozené. Šerpové v Tibetu, Masajové a keňští běžci v Africe chodí bosi. A nohu mají pevnou, trénovanou, stabilní. Tady všude jsou pevné povrchy, což se noze nelíbí. Navíc je tady konvence, která nařizuje chodit v botách. Těžko půjdete
na ples bez nich…
Ale také v Hradci se v poslední době objevilo pár lidí, kteří chodí bosi i v zimě.
To jsem zaregistroval. Je to nějaký klub, ale osobně se mi to moc nelíbí. Ve městě je velké riziko zranění. Tibeťani mají na noze centimetr tlustou mrtvou kůži, vlastně jako podrážku. Evropan má kůži na noze jako prdelku miminka. Šlápnou na střep, na injekční stříkačku, to všechno se může stát.
Trend být skoro naboso se objevil i v běhání, fenoménu poslední doby. Co mu říkáte?
Ano, jde o minimalistické boty. Jenže to je pro mladé se stabilní zdravou nohou. Člověk může mít patní ostruhu, vezme si minimalistické boty a půl roku nebude chodit …
V západní Evropě i ve světě se chodí naboso po specializovaných chodnících. I vy je propagujete. Kde jste se s nimi setkal poprvé?
Před dvaceti lety na Novém Zélandu. A začal jsem jejich poznatky využívat tady 
v rámci  neurologické praxe. Vlastně jsem se stal zakladatelem české podiatrie.
O co jde?
Je to medicína nohy, nauka o noze. V Anglii nebo Americe existuje už sto let.
Máte v Česku odezvu?
V roce 2001 jsme založili Českou podiatrickou společnost a o deset let později jsme se stali členem celosvětové asociace. Jako první z východní Evropy. Máme zhruba pět set členů, ale nejde jen o lékaře. Jsou tam také fyzioterapeuti, lidé z oblasti rehabilitace, obuvnictví, protetiky, pedikéři.
Jak funguje vaše práce v praxi?
Přijde člověk – a staráme se i o děti od tří let – uděláme mu diagnostiku. Ta funguje jako prevence, ale také samozřejmě v případě nějakého problému. Důležitá je například i teplota. U klasického pacienta ne, ale u diabetika ano. Řekneme, pozor, on má studenou jednu nohu. To může značit problém třeba v cévách.
Po diagnostice následuje co?
Zjistíme, jak člověk chodí, běhá a doporučíme mu správnou botu nebo léčbu. A do té boty vložky. Dělají se termoplastické, to znamená, že se přesně přizpůsobí každému člověku. A on se pak vlastně srovná – vyrovnají se všechny disbalance. Tuhle metodu využívají všechny kluby v  německé fotbalové bundeslize, většina hráčů v hokejové NHL. Tam si ale každý zajišťuje vyšetření sám.
Často se mluví o tom, že děti chodí ve špatných botách. Jaký na to máte názor?
Je to – samozřejmě – úplně individiální. Ale stačí se podívat do světa, tam se tímto problémem už dávno zabývají. My už umíme kouzla jako oni.
A co například vrcholoví sportovci?
Jezdí k nám profesionální fotbalisté, hokejisté, biatlonová reprezentace. Už pochopili, že je potřeba zabývat se svýma nohama. Ale oni nejsou naše priority, hlavní jsou v uvozovkách normálni lidi, kterým pomáháme po úrazech, operacích, při pohybových problémech, při bolestech zad.
Když kameny či špunty od vína léčí…
Hradec Králové - Poprvé ho viděl v Ramsau, známém středisku rakouských Alp. Chodníček, jenž lidi léčí – a navíc jim pomáhá relaxovat.
Chodí se po něm totiž bez bot. „A tak jsem si takový udělal pro rodinu, děti a kamarády u sebe na chaloupce," říká lékař Miroslav Havrda.
Není to jen ledajaká stezka, najdete tady rozličné povrchy. Právě tato rozmanitost pomáhá, unavená či zraněná noha totiž dostává impulsy všeho druhu.
„Jdete po bahně, šiškách, kládách, špalcích, měsíčních kamenech," popisuje propagátor chození bez bot. „Ale také třeba po špuntech od vína ," usmívá se. „Člověk tak absolvuje reflexní terapii nohy, která stimuluje vnitřní orgány," dodává.
Vedle má i box s ledovou vodou, jež pomáhá například proti křečovým žílám.

TINA, č.14, 6.4.2005

Tina, č. 14, 6.4.2005
Tina, č. 14, 6.4.2005

HN.IHNED.CZ, 31. 3. 2005

     

Boty nejlépe vybere a upraví podolog


Výběr obuvi je velmi důležitý, nebude ale k ničemu, pokud máte nějaké vady nohou nebo pohybového aparátu, které je třeba korigovat. Tento problém řeší v Česku málo známý lékařský obor - podiatrie. Doktor Miroslav Havrda, viceprezident České podiatrické společnosti, vysvětluje, že podiatrie se zabývá anatomií, fyziologií a patofyziologií nohy a také správnou léčbou a ošetřením nohou. Díky vyšetření nohou se pak často zjistí, jaké jsou vady třeba v kyčlích či zádech. Pokud máte boty sešlapané, pokud vás bolí při běhu záda či klouby, nechte si takové vyšetření určitě udělat.

Při základním podiatrickém vyšetření (plantoskopie) lékař díky systému dvou zrcadel a desce z pevného skla získá přehled o stavbě nohou, chování nožních kleneb, o osách kotníků i stabilitě kloubů a vazů nohy. Při dalším vyšetření - kineziologii digitální kamerou zachytí pomalou a rychlou chůzi a popřípadě běh na běhátku. Snímat je možné nejen práci nohou, ale také postavení nosných kloubů, pánve a páteře.

Takzvaná podobarometrie prováděná na tenzometrické desce pak pomocí měření tlaků chodidel popisuje chování nohy a nepřímo celého pohybového aparátu. Součástí vyšetření je také prohlídka sešlapání přinesených bot. Cílem je doporučení vhodné obuvi ať už pro sport, nebo pro běžné chození.

Botu je třeba upravit pro konkrétního klienta. Jak vysvětluje Miroslav Havrda, sériově vyráběné boty, i když například u sportovních lze vybírat ze široké škály modelů, nemohou stoprocentně vyhovovat každému. Každý má totiž nohu jinak tvarovanou. Proto je třeba boty doladit a zajistit, aby byl tlak rozložen rovnoměrně. Každý kvalitní model sportovní obuvi má zpravidla vyjímatelnou stélku. Výrobce již počítá s tím, že celá řada vrcholových i rekreačních sportovců používá stélky individuálně vyrobené na míru.

Mezi světovou špičku v tomto směru patří termoplastické stélky. Zatímco ty běžné se tvarují stlačováním polyetylénové pěny, termoplastické jsou vyráběny zbrušováním bloku pěny do základního tvaru. To zajišťuje rovnoměrnou hustotu pěny po celé délce vložek, takže se nedeformují. Polotovar pak podolog nahřátím přímo v botě modeluje podle nohy klienta, případně dále upravuje. Existují speciální pro různé druhy sportů. 

Dále nabízíme

o MEDsportu

Školení

© 2010 MEDsport

Vytvořila internetová reklamní agentura Optimato
všechna práva vyhrazena    |    mapa stránek